Bez akumulátoru a nabíječky
Zahradní rostliny, které potřebují málo vody
I za horkého léta může zahrada krásně vypadat: ukážeme vám, které rostliny potřebují málo zalévat a jak můžete na zahradě šetřit vodou.
23.10.2024
Přehled: Zahradní rostliny, které potřebují málo vody
- Pravidelně okopávejte půdu mezi trvalkami, abyste omezili odpařování
- Mezi rostliny rozprostřete mulčovací vrstvy z posekané trávy, humusu nebo řezanky, které chrání půdu před vysycháním
- Vysázejte živé ploty a keře jako větrolamy
- Zachycujte dešťovou vodu a používejte ji k zalévání
Zejména v horkých dnech si spousta lidí stěžuje na neustálé zalévání a vysokou spotřebu vody. Stačí však několik jednoduchých tipů, které vám pomohou snížit spotřebu vody a zalévat rostliny tak, jak to samy potřebují. Při založení záhonuje nejlepší zvolit už na začátku rostliny, které vyžadují jen málo vody. Ušetříte tak čas a peníze a ochráníte životní prostředí. A přitom vaše zahrada vůbec nemusí ztratit nic ze své krásy.
Málo vody potřebují zpravidla ty zahradní rostliny, které mají malé listy nebo hluboké kořeny. Tlusté, stříbřité nebo šedé listy chrání rostlinu před vysycháním a stejný vliv má chmýří na listech. Rostliny díky tomu potřebují málo vody.
Existují květiny, které vyžadují málo vody – tady se můžete orientovat podle kvetoucích trvalek a keřů. Málo vody potřebují například růže díky svým hlubokým kořenům. Sucho dobře snášejí také levandule, bugenvilea a slunečnice.
Jedním z keřů, které potřebují málo vody, je muchovník. Nemá velké nároky na stanoviště a plodí jedlé ovoce. Málo vody stačí i keřům kolkvície – jsou nenáročné a dobře snášejí období sucha. Obzvlášť nádherně kvete zmarlika Jidášova, známá také jako Jidášův strom. Je odolná a také nepotřebuje moc vody.
Málo vody potřebuje třapatkovka nachová. Kvete růžově, červeně, bíle nebo oranžově a dorůstá výšky až 70 centimetrů. Další trvalka, která nevyžaduje moc vody, je slunečnice. Dobře snáší plné slunce i sucho a má zářivé květy. Nízké nároky na vodu má marulka, která je navíc přátelská ke včelám.
Moc vody nevyžaduje bříza stříbrná, ořešák, habr obecný a dub zimní. Náročné na vodu nejsou ani trnovníky a javory.
Proč některé rostliny potřebují málo vody
Rozhodující pro to, kolik vody rostlina potřebuje, je její struktura. Méně vody potřebují například rostliny s malými listy. Důvodem však není menší množství rostlinného materiálu, který je třeba zásobovat vodou, ale menší povrch malých listů, který snižuje odpařování.
Méně vody stačí také zahradním rostlinám se zvláště tlustými listy. Tyto rostliny si v tlustých listech ukládají vodu, kterou pak mají k dispozici delší dobu.
Při úspoře vody pomáhají také hluboké kořeny: rostliny s hlubokými kořeny nejsou závislé na svrchní vrstvě půdy, která rychle vysychá, ale dosahují i na zásoby vody, které se nacházejí hlouběji v zemi.
Při nákupu rostlin se zaměřte také na exempláře se stříbřitými nebo šedými listy či s jemným chmýřím. Chmýří chrání rostlinu před vysycháním a světlé barvy odrážejí sluneční světlo, takže se rostlina méně zahřívá.
Zahradní rostliny s nízkými nároky na vodu
Samozřejmě se teď nemusíte vydat do místního zahradnického centra a u každé rostliny kontrolovat velikost nebo barvu listů. Připravili jsme pro vás přehled zahradních rostlin, které mají nízké nároky na vláhu. Existuje totiž řada rostlin, které snášejí hodně slunce a potřebují málo vody. Těmi pak můžete zkrášlit a obohatit svou zahradu.
Květiny, které nepotřebují moc vody
Termín „květina" je spíše hovorový a vztahuje se na kvetoucí rostliny, tedy záhonové a balkonové rostliny a keřovité trvalky. Kvetoucí trvalky a keře najdete v příslušných odstavcích níže. Zde jsme pro vás připravili malý výběr klasických květin.
Mezi květiny, které vyžadují málo vody, i když zase mají vysoké nároky na péči, patří růže (Rosa). Hluboké kořeny tohoto keře zajišťují rostlině dostatek vláhy i na slunných místech.
Divoké růže (Rosa moyesii nebo Rosa multiflora) jsou obecně velmi odolné. Se suchem se však výborně vyrovnávají i ušlechtilé odrůdy.
Šrucha velkokvětá (Portulaca grandiflora) kvete zářivými květy v bílé, žluté, růžové nebo mnoha smíšených barvách a je velmi nenáročná na péči.
Květina se skvěle vyrovnává s obdobími sucha, protože dokáže ve svých tlustých listech dobře uchovávat vodu.
Slunečnice roční (Helianthus annuus) se zářivě žlutými květy má kořeny téměř tak hluboko, jak je sama vysoká, a proto se snadno dostane k vodě uložené hlouběji v půdě.
Její semena jsou vynikající potravou pro ptáky. Květy některých odrůd jsou velké jako talíř.
Ptačí zob (Ligustrum vulgare) lze vysadit nejen jako živý plot, ale také jako volně rostoucí keř v zahradě. Tento stálezelený keř nepotřebuje moc vody, ale snáší zároveň příval vody, slunce i stín.
Ptačí zob dorůstá výšky až čtyř metrů a je ideálním partnerem pro kvetoucí rostliny.
Motýlí keř (Buddleja davidii) je magnetem pro motýly a poskytuje potravu i včelám. Tento kvetoucí keř je tedy pro životní prostředí prospěšný hned dvakrát: vyžaduje málo vody a je přínosem pro zahradu přátelskou ke včelám.
Motýlí keře dorůstají podle odrůdy do výšky dvou až tří metrů a dobře snášejí chudé půdy a hodně slunce.
Pustoril věncový (Philadelphus coronarius) je příjemně robustní a nenáročný na vodu. Snáší plné slunce i polostín, různé druhy půdy a řez.
Pustoril můžete vysadit jako solitérní keř nebo jako kvetoucí živý plot. Dorůstá do výšky až 3 metrů a kvete od května do června.
Další keře, které potřebují málo vody:
- Tavola (Physocarpus)
- Muchovník Lamarkův (Amelanchier lamarckii)
- Šeřík obecný (Syringa vulgaris)
- Jidášův strom (Cercis siliquastrum)
- Blýskavka Fraserova (Photinia fraseri)
- Habrovec habrolistý (Ostrya carpinifolia):
- Kolkvície (Kolkwitzia amabilis)
- Dřín obecný (Cornus mas)
- Ruj vlasatá (Cotinus coggygria)
- Brslen evropský (Euonymus europaeus)
- Trnovník huňatý (Robinia hispida)
- Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)
- Kalina tušalaj (Viburnum lantana)
Trvalky s nízkými nároky na vodu
Sucho a špatná půda? Žádný problém pro drsňáky, pro které jsou mokro a vlhko v zimě větším problémem než letní vedra. Pokud máte těžkou jílovitou půdu, měli byste pro prérijní trávy a trvalky s nízkými nároky na vodu zlepšit její propustnost použitím hrubého písku. Zabráníte tak nahromadění vody u kořenů.
Bergénie (Bergenia), která má květy v růžových odstínech, je odolná trvalka, která nevyžaduje mnoho vody.
Hojněji kvete na slunci, ale dobře snáší i stín a je vhodná k pěstování na zdi.
Kořeny kakostu krvavého (Geranium sanguineum) sahají hluboko do půdy, a proto tato trvalka potřebuje málo vody a dobře snáší sucho.
Kakost krvavý dorůstá do výšky 40 centimetrů a vytváří široké až půdopokryvné trsy.
Na slunných místech se karmínově červené květy objevují od června do srpna.
Zvonek dalmatský (Campanula portenschlagiana) je na slunném až polostinném stanovišti krásnou alternativou známé modré tařičky – nebo dokonce jejím doplňkem, protože se uplatní od června do srpna, kdy se modrý polštář po odkvětu opět zazelená.
Tato odolná trvalka s nízkými nároky na vodu v zimě shazuje listy.
Další trvalky, které potřebují málo vody:
- Perovskie (Perovskia superba)
- Řebříček tařinkový (Achillea clypeolata ‚Moonshine‘ nebo „Parker“)
- Krásnoočko velkokvěté (Coreopsis grandiflora)
- Chrastavec makedonský (Knautia macedonica ‚Melton Pastels‘)
- Pupalky (druhy a odrůdy rodu Oenothera)
- Pivoňky (druhy a odrůdy Paeonia)
- Třapatka nachová (Echinacea)
- Záplevák (druhy Helenium)
- Marulka lékařská (Calamintha nepeta)
- Denivky (hybridy Hemerocallis)
- Třapatka nachová ‚Alba‘ (Echinacea purpurea ‚Alba‘)
- Pryšec (Euphorbia seguieriana)
Půdopokryvné rostliny, které potřebují málo vody
Půdopokryvné rostliny šetří v průměru víc vody než ostatní rostliny, protože mezi nimi zůstává méně holé půdy, a tudíž se odpařuje méně vody.
Škornice červená (Epimedium x rubrum) dorůstá do výšky dobrých 30 centimetrů. Nejlépe se jí daří ve stínu a polostínu a hodí se pro výsadbu pod stromy, protože jednoduše „spolkne" jejich spadané listí.
Půdopokryvné rostliny dobře snáší letní sucho. Na jaře zastřihněte listy zahradními nůžkami a v dubnu a květnu si pak užívejte květy v plné kráse.
Mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum) je vhodná zejména pro suchá, neúrodná a dobře propustná stanoviště.
Tato půdopokryvná rostlina kvete od června do srpna a je krásnou pastvou pro včely a rostlinou příjemné vůně.
Rožec plstnatý (Cerastium tomentosum) je půdopokryvná rostlina, která miluje slunce a nepotřebuje moc vody.
Rostliny rostou i ve spárách suchých kamenných zídek a bílé hvězdicovité kvítky lákají v květnu a červnu četný hmyz.
Další půdopokryvné rostliny, které potřebují málo vody:
- Pelyněk Schmidtův ‚Nana‘ (Artemisia schmidtiana ‚Nana‘)
- Plazilka Buchananova (Acaena buchananii)
- Čistec vlnatý (Stachys byzantina)
Stromy s nízkými nároky na vodu
Stromy, které potřebují málo vody, často pocházejí ze středomořských oblastí, kde je sucho a teplo. Tyto stromy však obvykle nejsou mrazuvzdorné, a tudíž by se neměly pěstovat na zahradě. Nejvíc odolné jsou tedy naše původní stromy.
Většinou kvetoucí trnovník (Robinia) se vyskytuje v mnoha podobách. Všechny vyžadují málo vody a preferují slunné stanoviště. Voňavé květy jsou skvělou pastvou pro včely.
Semena a kůra trnovníku jsou však jedovaté. Buďte proto opatrní, pokud máte děti a domácí zvířata, zejména koně.
Další stromy, které potřebují málo vody
- Javor klen (Acer pseudoplatanus)
- Javor babyka (Acer campestre)
- Habr obecný (Carpinus betulus)
- Bříza bělokorá (Betula pendula)
- Modřín (Larix)
- Ořešák královský (Juglans regia)
- Višeň obecná (Prunus cerasus)
- Lípa velkolistá (Tilia platyphyllos)
- Javor mléč (Acer platanoides)
- Dub letní (Quercus robur)
- Dub zimní (Quercus petraea)
- Lípa srdčitá (Tilia cordata)
Užiteční pomocníci při práci v zahradě
Jak ušetřit vodu na zahradě
Na zahradě můžete ušetřit spoustu vody, a to i bez ohledu na výběr rostlin. Několik jednoduchých opatření vám pomůže například zabránit odpařování vody a udržet tak půdu déle vlhkou.
Naše tipy pomůžou vašim rostlinám zdravě růst, aniž byste přitom museli plýtvat vodou.
Pravidelným okopáváním nebo kypřením nejenže bojujete proti plevelům, ale také ušetříte minimálně každé druhé zalévání. Půda je protkána tenkými trubičkami, tzv. kapilárami, které odvádějí vodu z hlubších vrstev půdy směrem vzhůru. Tam se vypaří, aniž by se využila.
Pokud tyto trubičky uzavřete motykou, přerušíte přísun vody a půda zůstane vlhká. Horní vrstva půdy vyschne, a proto účinek nevidíte. Když ale sáhnete prstem hlouběji do půdy, uvidíte a ucítíte tmavou a vlhkou půdu.
Humus, případně zemina pro květiny, zadržuje vodu a zlepšuje strukturu půdy. Pro písčité půdy jsou vhodné také jílové minerály nebo bentonit.
Usilovně pracující mikroorganismy v půdě přeměňují trvalý humus (který již vyhnil, a je proto velmi odolný) s částicemi jílu na jílovito-humusové komplexy. Vzniklý jíl uchovává vodu a živiny.
Pomocí rychlých testů pro rozbor půdy můžete určit typ půdy a její hrubé složení. Díky tomu můžete zjistit, jak nejvhodněji danou půdu ošetřit.
Mulčování trávou, mulčem, kompostem z kůry nebo řezankou postupně při rozkladu dodává do půdy živiny. Především však pomáhá šetřit vodou, protože mulč působí na půdu jako slunečník a chrání ji před vysycháním.
Před mulčováním odstraňte plevel a naneste vrstvu silnou jen několik centimetrů, aby se nestala úkrytem nespočtu slimáků. Zeleninové záhony a keře bobulovin mulčujte mezi řádky tenkou vrstvou suché trávy, abyste zabránili odpařování vody. Vhodná je například vysoká tráva, kterou jste posekali křovinořezem.
Pro zeleninové kultury s krátkou délkou života je vhodná také mulčovací fólie, protože půdu skvěle chrání před odpařováním. Nedoporučuje se však na záhonech nebo pro trvalé kultury, protože brání kultivaci půdy a nelze na ni aplikovat humus. Na záhonech s květinami a trvalkami použijte místo toho asi pěticentimetrovou vrstvu kompostu z kůry, posekané trávy nebo levné zeminy.
Mulčování obecně působí jako skvělá ochrana půdy: chrání ji před slunečními paprsky, průtržemi a odpařuje se z ní podstatně méně vody.
Nemusí mít výšku několika metrů: i malé živé ploty zpomalují v létě teplý vítr a snižují tak odpařování vody ze země.
Dešťovou vodu máte zdarma, a pro téměř všechny vaše rostliny je dokonce lepší. Umístěte proto do zahrady několik velkých sudů nebo alespoň jeden sud, abyste při dešti zachytili co nejvíc vody.
Pokud jsou sudy příliš malé, voda dlouho nevydrží a vy budete muset zase rychle používat vodu z kohoutku.
Pokud vám zachycená dešťová voda nestačí nebo pokud dlouho nepršelo, můžete samozřejmě použít vodu ze zahradní hadice. Kolik vody ale z hadice skutečně vyteče? Množství se liší podle tlaku a hadice. Za minutu může vytéct až 18 litrů vody – nebo i podstatně méně.
Je tedy obtížné odhadnout správné množství vody, které vaše rostliny potřebují. Pokud zaléváte pouze citem, záhony většinou dostanou méně než 10 litrů vody na metr čtvereční, což je množství, které potřebují.
Nechte tedy hadici puštěnou po dobu jedné minuty, vodu sbírejte a pak zjistěte, kolik jí je. Můžete také použít vodoměr, který je přesnější, ale také výrazně dražší.
Stejně jako my lidé, i rostliny se přizpůsobují určitým podmínkám a vy toho můžete využít. Omezte zalévání na minimum.
Rostlinám by to nemělo ublížit, ale se zálivkou počkejte, dokud listy trochu nepovadnou. Tím podpoříte rostliny k tvorbě hustě rozvětvených kořenů, které sahají hluboko do půdy, aby mohly využívat vodu z hlubších vrstev půdy.
Předpokladem je, že rostliny musí být na stanovištích, která jsou pro ně ideální. Jinak budou mít škůdci snadnou kořist.
S našimi tipy a seznamem zahradních rostlin, které nevyžadují moc vláhy, vám v cestě za úsporou vody už nic nestojí. Radost z toho má i příroda: zavlažování dešťovou vodou a nízká spotřeba vody jsou udržitelné a chrání životní prostředí.
