Poskytují stín, slouží jako útočiště pro zvířata a jsou „zelenými plícemi“ naší planety: zjistěte, jak správně sázet stromy.
19.06.2024
V tomto návodu se dozvíte, jak připravit půdu a strom k výsadbě a jak jej správně zasadit.
Stromy produkují kyslík a čistí vzduch. Jsou důležitým prostředím pro život spousty živočichů, slouží jim jako zdroj potravy a chrání půdu před vysycháním.
Školky prodávají stromy ve třech podobách: kontejnerované, s balem a prostokořenné sazenice.
Rozhodujícími faktory při výběru stanoviště jsou kvalita půdy, velikost stromu a průměr koruny. Musí být také dodržena potřebná vzdálenost od hranice pozemku.
Po vysazení je důležité strom vydatně zalévat a mulčovat.
Na zahradě můžete vysadit strom, který je vhodný z hlediska kvality půdy a velikosti vaší zahrady. Do vápenaté půdy se hodí motýlí keř a zlatý déšť. Na suchém stanovišti se zase dobře daří bříze a javoru. Jílovitou půdu dobře snáší okrasné jabloně nebo lípa srdčitá. Do velké zahrady můžete vysadit třešeň, kaštan nebo buk. V malé zahradě naopak působí harmoničtěji trnovník akát s kulovitou korunou, sloupovité okrasné třešně a stromky s vysokým kmínkem. Do předzahrádky se hodí především rychle rostoucí stromy.
Strom se sází tak, že se na vhodném místě vykope výsadbová jáma, strom se umístí do jejího středu a jáma se zasype. Nově vysazené stromy také potřebují opory, které jim zajistí stabilitu. Osázená plocha se pak vydatně zalévá a mulčuje.
Výsadbová jáma pro strom by měla být přibližně dvakrát širší a o něco hlubší, než jsou jeho kořeny. Strom tak získá dostatek prostoru pro vytvoření silného kořenového systému.
Stromy lze vysazovat na jaře nebo na podzim. Teploty v té době nejsou ani příliš nízké, ani příliš vysoké. Nejlepší je však podzim, a to od konce září do začátku října: v této době už totiž listnaté stromy ztrácejí listy a nevypařují tolik vody, což podporuje růst.
Kromě okrasné funkce jsou stromy důležitou součástí našeho ekosystému:
Stromy produkují kyslík, čistí vzduch a využívají oxid uhličitý, který je pro životní prostředí ve velkém množství škodlivý. Stromy jsou proto nezbytné pro veškerý život na planetě a pomáhají působit proti rychle postupující změně klimatu.
Stromy jsou životním prostředím pro zvířata a ptáky. Mnoho druhů živočichů zde nachází potravu, hnízdiště a úkryt. Listy a plody, například bobule a ořechy, jsou zdrojem potravy pro volně žijící zvířata i člověka. Pylem a nektarem z kvetoucích stromů se zase živí včely, čmeláci a další hmyz.
Stromy jsou vítané, protože poskytují stín, v němž se lidé i zvířata mohou schovat před sluncem.
Než začnete s výsadbou, měli byste si rozmyslet, jaký druh stromu chcete vysadit a kam ho umístíte. Pro blaho stromu a jeho růst je rozhodující také správná doba výsadby.
Školky obvykle nabízejí tři druhy stromů:
Kontejnerované stromy: Jedná se o stromy, které se pěstují v zahrádkářské zemině a větších květináčích, tzv. kontejnerech. Jsou k dostání po celý rok a také v plném květu. Při nákupu dbejte na to, aby byl strom kvalitní a měl zdravý, jemně rozvětvený kořenový systém. Některé stromy se do kontejnerů umisťují až při prodeji, takže v nich nerostou, a mají tudíž méně rozvinutý kořenový bal.
Stromy s balem: Jedná se o stromy, které se pěstují na poli a ze země se vytahují s balem zeminy. Kořenový systém zůstává relativně nepoškozený. Zabalí se do jutové nebo plastové tkaniny, která drží půdu pohromadě. Pokud je tkanina z juty, a ne z plastu, zasadí se společně se stromem. Juta se v půdě časem rozloží. S kořenovými baly se často prodávají větší keře, stálezelené stromy a jehličnany. V prodeji bývají od října do března.
Prostokořenné stromy: Tyto stromy se dodávají přímo z pole, a to s odhalenými kořeny, tedy bez zeminy. Prostokořenné stromy jsou k dispozici pouze na jaře nebo na podzim, přičemž stromky nabízené na jaře pocházejí z chladírenských skladů. Proto jsou k dostání pouze stromky neolistěné. Jehličnany a stálezelené stromy v této formě nejsou k dostání – rychle by totiž uschly.
V rámci boje proti změně klimatu můžete obecně vysadit jakýkoli strom, protože každý strom produkuje kyslík a filtruje oxid uhličitý ze vzduchu. Ideální je vysazovat původní stromy, které se ve vašem regionu cítí jako doma a extrémně nespotřebovávají zdroje.
Náklady na vysazení stromu jsou individuální a má na ně vliv řada faktorů. Patří k nim cena stromu, náklady na práci a následnou péči o strom nebo případné vylepšení kvality půdy.
Obecně lze říci, že strom můžete vysadit na jaře nebo na podzim. Oproti létu v těchto ročních obdobích víc prší. Stromy tak mají dostatek vláhy a mohou lépe růst. Také venkovní teploty jsou příznivé – nejsou příliš vysoké, ani příliš nízké. Pro výsadbu stromů je nejvhodnější časný podzim, přibližně od konce září do poloviny října. Listnaté keře už ztratily listy a neodpařují vodu. Díky tomu mají ještě před příchodem zimy dost síly a času na zakořenění.
Eko tip
Zemina neobsahující rašelinu je udržitelnou možností, jak zabránit zásahům do ekosystému rašelinišť při těžbě rašeliny. Na zahradě byste také měli dávat přednost substrátům s ekologickými složkami. Vyberte si univerzální zeminu pro kvetoucí rostliny nebo zeminu pro bylinky a sazenice.
Má-li stromek v novém prostředí dobře prospívat a zdravě růst, je důležité zajistit mu správné půdní podmínky. Než se tedy pustíte do výběru rostlin, proveďte rozbor půdy na své zahradě a hledejte rostliny, které jsou pro její složení vhodné. Na rozdíl od menších trvalkových záhonů se půda pod stromem později obtížně upravuje a strom se nedá tak snadno přesadit.
| Typ půdy | Odrůdy stromů |
|---|---|
| Suchá půda |
|
| Vápenatá půda |
|
| Jílovitá půda |
|
Při výběru stanoviště byste měli vzít v úvahu také budoucí velikost stromu a průměr koruny. Tyto informace najdete v popisu rostliny nebo v zahradnickém centru. To vám umožní dopředu odhadnout, jak velký stín bude strom vrhat a jakou vzdálenost je třeba dodržet od domu, ostatních rostlin nebo hranice pozemku. V případě menších odrůd stromů vám při hledání nejvhodnějšího umístění pomůže větev nebo lať: vezměte si větev, která je dlouhá přibližně jako maximální výška stromu, a postavte ji svisle. Takto si pak dokážete představit růst a výšku rostliny.
Mimochodem: pravidelný řez nezajistí, že stromek zůstane malý, ale pouze udrží jeho tvar. V menších zahradách byste proto měli vysazovat menší odrůdy stromů, jako jsou trnovníky s kulovitou korunou, sloupovité okrasné třešně a stromky s vysokým kmínkem. Půdu musíte před výsadbou také zbavit plevele.
Minimální vzdálenost od hranice pozemku je stanovena zákonem o sousedských právech a v jednotlivých spolkových zemích se liší. Zpravidla platí: čím je strom rozlehlejší a vyšší, tím větší musí být jeho vzdálenost od souseda. Než se tedy pustíte do výsadby stromu, vyžádejte si od místního úřadu podrobné informace. V České republice stanovuje zákon přípustnou vzdálenost mezi stromy od společné hranice pozemků 1,5 metru a v případě stromů přesahujících výšku 3 metry je vzdálenost 3 metry.
Pokud máte vlastní pozemek, můžete na něm strom vysadit při dodržení hranic pozemku a místních předpisů. Stromy se však nesmí vysazovat na silnicích, polích, v lesích a na jiných veřejných prostranstvích.
Zasadit ovocný strom vlastními silami není nic obtížného. Sázíte-li například jabloň, je třeba dodržet několik důležitých kroků, aby nedošlo k poškození kořenového systému nebo roubů. Nasaďte si rukavice – jde se sázet!
Nejprve stromek zalijte. Dřevinu vložte do vany nebo kbelíku plného vody, a nechte ji tam, dokud nepřestanou stoupat bublinky. Pokud je kontejner příliš velký a nedá se ponořit, je zapotřebí kořenový bal zalít a stromek po zasazení vydatně prolít vodou.
Vyměřte si výsadbovou jámu a zbavte ji plevele. Výsadbová jáma by měla být přibližně dvakrát širší a o něco hlubší než kořenový bal. Strom tak získá dostatek prostoru k vytvoření silných kořenů. Velikost a hloubku jámy můžete zkontrolovat pomocí dřevěné lišty. Lať zkraťte na požadovanou délku vyvětvovací pilou (např. STIHL GTA 26).
Pokud nový stromek sázíte na trávníku, měli byste ho nejdřív odstranit. Odstraňte drny v okruhu 30 až 50 centimetrů kolem kmene (podle velikosti stromku v době výsadby). Vedle výsadbové jámy rozložte plachtu nebo fólii – sousední trávník tak ochráníte před poškozením vykopanou zeminou.
Vykopejte výsadbovou jámu a zeminu pokládejte na fólii. Okraje a dno jámy mírně uvolněte rycími vidlemi nebo rýčem. Vykopanou zeminu smíchejte se zahradnickým substrátem nebo kompostem. To je důležité zejména v případě, že je půda příliš písčitá nebo jílovitá. Dávejte pozor, abyste nepoužili příliš mnoho substrátu. Tato směs slouží pouze jako pomocný prostředek pro růst stromku, dokud nezačne zakořeňovat v zahradní půdě.
U kontejnerovaných stromků ořízněte kořeny na okraji kořenového balu ostrým nožem do hloubky asi 0,5 centimetru. To je impuls pro strom, aby začal tvořit nové kořeny a rozšiřovat je v půdě. Pokud to neuděláte, zachovají si kořeny kontejnerovaných stromů růst jako v kontejneru připomínající korkovou zátku a nebudou stabilní ani po letech.
Stromek umístěte do výsadbové jámy, zarovnejte jej na střed a pomocí střešní latě určete správnou hloubku výsadby. Lať umístěte nad výsadbovou jámu tak, aby ukazovala budoucí povrch půdy. Kořenový bal by měl být maximálně 1 centimetr pod tím, místo roubu – typické ztluštění ve spodní části kmene stromu, které dělají ve školkách – asi 10 centimetrů nad tímto bodem v případě ovocných stromů. V případě potřeby část zeminy doplňte nebo odstraňte.
Nyní instalujte opěrný sloupek. Jeho poloha se orientuje podle kmene stromu: nachází se přímo u kořenového balu v hlavním směru větru. Stromek pak vyjměte a ručním beranidlem zatlučte kůl na vyznačeném místě do země.
Hloubka zatlučení se řídí zhruba výškou nasazení koruny. Kůl končí 10 centimetrů pod hlavními větvemi – v tomto místě se strom přiváže. Jsou-li kůly příliš dlouhé, mohou za větrného počasí poškodit kůru větví. Příliš krátké kůly zase neposkytují stromu dostatečnou oporu. Pokud si nejste jistí, je lepší, když koupíte o něco delší kůly a zarazíte je do země hlouběji. Pokud to nejde, odřízněte kousek kůlu vytvětvovací minipilou.
Stromek nyní umístěte doprostřed jámy vedle kůlu a vyrovnejte ho. U ovocných stromů věnujte pozornost tzv. místu roubování: jedná se o typické ztluštění ve spodní části kmene stromu, které se provádí ve školkách a které by mělo zůstat nad zemí.
Kontejnery z přírodních materiálů mohou zůstat ve výsadbové jámě, kde se časem rozpadnou. Plastové materiály a nádoby musíte odstranit.
Nakonec do výsadbové jámy nasypte zbývající zeminu. Občas při tom stromem zatřeste, aby se směs dobře rozprostřela mezi kořeny. Pokud je půda příliš suchá, naplňte výsadbovou jámu do tří čtvrtin zeminou a zalijte ji velkým množstvím vody. Nyní půdu lehce udusejte.
Pozor: Pokud je půda příliš udusaná, nemůže jí procházet vzduch a kořeny stromů nemohou dýchat.
Zasazený stromek byste měli kvůli stabilitě připevnit k opoře. Kolem kmene a kůlu omotejte kokosové lano smyčkami ve tvaru osmičky (asi 5 až 10 centimetrů pod koncem kůlu). Lano na straně stromu neuvazujte příliš pevně a umístěte ho o něco výš než na tyči. Strom časem poklesne do půdy a lano se tím automaticky dostane do vodorovné polohy. Lano zůstane na stromě asi 2 až 3 roky a časem se samo rozpadne.
Kolem zaplněné výsadbové jámy nyní vytvořte okraj pro zalévání a do této prohlubně nalijte dostatečně velké množství vody. Jakmile se kapalina vsákne do půdy, pokryjte okolí stromu vrstvou rohoviny a pak mulčovací kůrou. Tím ochráníte půdu kolem stromu před odpařováním a udržíte ji déle vlhkou. Na jaře tuto plochu znovu pokryjte mulčem.
Zejména v prvních 5 až 6 letech po výsadbě by měla být půda kolem stromu, tzv. stromový kruh, otevřená nebo mulčovaná. Kruh by měl být o něco větší než koruna stromu, takže by měl mít poloměr asi 50 až 60 centimetrů. Tráva pak může růst i v blízkosti kmene.
Chcete-li zasadit strom s balem, rozvažte látku, odhrňte ji a případně odstraňte. Tkaniny z přírodních materiálů mohou zůstat v jámě, kde se časem rozpadnou. V žádném případě by na kmeni stromu neměly zůstat žádné provázky ani dráty. Je nutné odstranit také plastové materiály. Po zasazení by měla základna stonku stále mírně, resp. asi jeden centimetr vyčnívat z půdy.
Prostokořenné stromy vložte před výsadbou na několik hodin do kbelíku nebo vany s vodou a nechte kořeny důkladně napít. Před zasazením odstřihněte zahradnickými nůžkami ohnuté nebo odumřelé kořeny: rostlina se musí vejít do jámy, aniž by se její kořeny ohýbaly a aniž by se přímo dotýkaly tuhé zahradní půdy.
Typ opory závisí na tvaru a velikosti stromu.
K čemu? K prostokořenným, menším dřevinám s kmínkem a stromům s malým kořenovým balem (např. ovocné stromy).
Jak? Nejdřív zatlučte do země kůl ve směru hlavního větru a pak zasaďte stromek. Kůl přitom může stát blízko kmene.
K čemu? Ke stromům s nízko nasazenou korunou (mladé stromky nebo dřeviny na kmínku), stromům s více výhony a jehličnanům.
Jak? Kůl umístěte proti hlavnímu směru větru a v dostatečné vzdálenosti od kořenového balu. Podpěru lehce zatlučte pod úhlem 45° k zemi, stromek ohněte, aby se nepoškodil, a kůl usaďte do země ještě pevněji. V případě potřeby kůl zkraťte tak, aby vyčníval maximálně na šířku ruky, a přivažte ho.
K čemu? K velkým stromům s vysokým kmenem a kořenovým balem, u kterých se kůly nepřiblíží ke kmeni, aniž by došlo k poškození kořenového balu.
Jak? Nejprve stromek zasaďte a pak do trojúhelníku v dostatečné vzdálenosti od kmene zatlučte kůly. Podpěry spojte příčnými latěmi a přivažte ke stromu.
